Kouzlo chvíle

7. listopadu 2012 v 15:52 | Elandorn |  Básně v próze
Je podivně hořký,hebký večer... Sedíte v rozlehlém křesle a díváte ze z chladného okna ven. Znovu tam na hlavy němých duší padají ty rozervané kusy nebe. Z Tebe. Snášejí se k zemi, dávají si na čas, vždyť na to mají celou noční věčnost. Zastavíme se nebo odejdeme, co z toho? Rozmyslete se a pak.. Si vyberte. Nic jiného vám nezbývá. Je to volba. Je to sudba. Je to životní směr.
Sedíte v tom křesle a svůdná tma se vám zařezává pod kůži. Je to mrcha. Každou noc ulehá s jiným. Ale nemůže si pomoct. Je tak věčně nádherná ve svém jemném rozpoložení, že ji nelze ignorovat ani kdyby jste chtěli. Nemá to holka lehké. Každou noc ji vdechují stovky básníků, hladových po jejích rtech, hudebníků, toužících svléct ji z šatů a nalézt její podstatu a malířů, kteří se nemohou vynadívat. Je tak opojná. Tak věčná. Tak nekonečná, že nikdy nebude mít dost
Víte, přemýšlela jsem. O trní ve vlasech a dotyku měkkých řas. Chci ještě jít dál? Nebo se jen zastavit a vnímat to kouzlo chvíle? Dál, dál do nekonečna. Opíjet se její krásou a nemyslet, jen se rozplývat...
Chcete jít anebo zůstat? Rozmyslete se. Život plyne a tma se rozplývá... A brzy nezbude nic.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama