Cesta

19. prosince 2012 v 14:33 | Elandorn |  Básně v próze
Láme se mi srdce na tisíc kousků. Ptáci odletí. A svět se změní v prach. Ne. Svět bude myšlenka. Divoká řeka. Svítání. A odpuštění. Svět bude domov. Domov pro promrzlé dlaně. Pro poslední vzdech. Ptáci odletí. Ale duše je věčná. Je čas?
Svět se láme na tisíc kousků. Brzo se rozletí. A ptáci odletí. Na to místo kde jsme chtěli strávit. Život. Tráva je modrá a obloha má zelený odstín. Vidím to před očima. Jako zjevení. Budeš tam šťastná. A nic tě nezlomí na kolena. Svět se rozletí. A my poletíme s ním.
Je to řeka. Je to myšlenka. A odpuštění. Poslední pokřtění. Poslední sevření. Než zmizíš. Ode mě. Od sebe. A ptáci odletí. Odletí za obzorem. Který nekončí. Srdce se rozletí. A bude klidné. Tak věčně klidné. Na modré trávě a zeleném nebi. Pro zkřehlé dlaně. Pro tebe. A pro mne. Ptáci odletí.
Bez dechu. Bez soužení. Je to smíření. Moje. Tvoje. Smíření.

Svět se rozletí. Pokorně a klidně. Bez prodlení. Má na to dostatek zbylé sebeúcty. Zvedne hlavu. Rozhlédne se. Pak roztáhne křídla. A odletí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama