Sluneční paprsky

29. srpna 2013 v 17:53 | Elandorn |  Umělecké články
Někdy je tak krásný den. Třeba jako dnes. Svítí slunce a proniká až do duší. Paprsky jsou zlaté a tančí po trávě. Nevím, proč už o nich nepřemýšlím jako o létě. Možná jsem byla až příliš zamilovaná. Že jsem teď ztracená v zákoutích. A mám strach pevně stisknout prokřehlé prsty. Ale někdy je tak krásný den. Třeba jako dnes.
Možná přichází podzim. Babí léto je moje nejoblíbenější doba v roce. Mám chuť běhat bosa po trávě plné třpytu. A nikdy se nezastavit. Brodit se mořem z listí. Svítí slunce. Pořád je ještě teplo. Mám chuť být živá. Vše je tak nějak husté, sladké a naplňující. A přitom to je jen velký bengál před posledním nádechem. Ale stojí za to.
Nejsi můj kluk. Jsi můj přítel. Jen nevím, jestli oba chceme to samé. Mám ráda tohle počasí. Cítím se, že nic není zbytečné. Dívám se do slunce a připadám si… Živá. A na nic nemyslím. Možá jsem byla až příliš zamilovaná. Že se mi teď důvěra být a milovat, vyhýbá. Ale jsem pořád ještě děti. Ve světě každodennosti. Nechme to být. Nebuďme vězni našich myšlenek.
Zvlášť když je dnes tak krásný den.
Svítí slunce!
Podívej!
Svítí slunce! Dnes není nic bezcenné.
Jsem volná. Protože svítí slunce.
Možná nejsem nic jiného než sluneční paprsky.

Rozházené v trávě…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama