Listopad 2013

Já a výtvarné umění

28. listopadu 2013 v 15:10 | Elandorn |  ČLÁNKY
Můj vztah k výtvarnému umění a výtvarné tvorbě by se dal definovat jako určitý osobní vhled do sebe samé, svého světa, skrz který se jako přes filtr můžu dívat i na svět okolní, sledovat ho, vnímat, interpretovat si ho a tak i svým způsobem hodnotit. Toto hodnocení okolní a prostředí, v kterém se nacházím, je ale jen osobním pohledem z vnitřku sebe na sebe a na svět, tím pohledem, který proplouvá okolo a skrz všechny věci, které jsou ve mně, věci, které vznikly během mého vývoje díky všelijakým nabytým vjemům, dojmům a zkušenostem. Výtvarné umění pro mě znamená určitý prostředek, díky kterému můžu tento svůj vnitřní pohled na svět i sebe sama vyjádřit. Vyjádřit sebe ve světě a svět ve mně.


Poezie

19. listopadu 2013 v 13:24 | Elandorn |  POEZIE
Co je to mezi náma
Dvěma?
Je těžké, snoubit se s poezií
Když jsem s tebou
Žárlí

Tak mluv, mluv a mluv
V mezeře mezi světy
A pověz mi, pověz mi
Kudy půjdeš,
Kam doletíš,
Koho vyplašíš
A vezmeš mě s sebou?

Tak mluv, mluv a mluv
Na dlaních motýlích křídel
Jak se Hrabětova Země kolébá vesmírem
A pověz mi, pověz mi
Kam se rozplynou
Barvy loňských dnů
A zašlých okapů?
Řekni…
Miluješ mě?

Na tvých rtech
Chrámech bez víry
Usíná unavené ráno
Stíny se rozlily
A mezi náma dvěma
Je poezie
A klepou se jí ruce
Žárlí

Moc se jí líbíš…

Odplouvání

18. listopadu 2013 v 11:35 | Elandorn |  POEZIE
Pojďme tančit
Do nekonečna
Do ticha
Necháváš mě prokřehnout
Ve světle odplouvajících
Sluncí
Pojď se vznést
Do nekonečna
Do ticha
Na cestě odplouvajících
Sluncí
Miluju tě…
.

Bariéry

17. listopadu 2013 v 16:40 | Elandorn |  POEZIE
Klapeme prsty o sklo
Do prokřehlého ticha
Jsme si blízko
Jen se dotknout
Skrz okenní tabulky
Trochu se leskneš
Trochu studíš

Tančíme ve vzduchoprázdnu
Ta nemožnost nadechnout se
Nás trochu tlačí na hrudi
Ale nebrání nám
Pozorovat jednotlivé stíny
Na našich zadumaných tvářích

Kdyby nebylo té skleněné
Bariéry
Můžeme tančit spolu
Kdyby nebylo studené atmosféry
Dávno už zničíme mosty
Kdyby nebylo tvojí prokřehlosti
Nikdy nesedíme spolu
U okenních tabulí
Ve třetím patře

Pražské vysvěcené katedrály

Sychravo

17. listopadu 2013 v 16:39 | Elandorn |  POEZIE
Kapky mlhy se vznášejí ve vzduchoprázdnu
Snažíš se jich dotknout, ale mizí
V dálce spolu s prosněnými zítřky
Stmívá se
A není poznat, kde končí a začíná
Obloha

Mezi zkřehlým kvítím
A polámanými slunečními paprsky
Počítáme společné nádechy
Ještě je čas
Jednou dospět

Kapky duhy se vznášejí ve vzduchoprázdnu
Prostor mezi realitou a našimi sny
Ještě pořád je čas
Natáhnout ruku a počkat
Na chodníku
Než z nejvyššího poschodí přijde dolů
Svítání

S děravými kapsami.

Zmoklé tulipány

13. listopadu 2013 v 21:45 | Elandorn |  POEZIE
Nerozumím
Tvým odstínům bledě modré
Vznášíš se v oblacích
A mluvíš a mluvíš
ale nevnímáš
A já mluvím a mluvím a mluvím
Ale nevnímáš

Tam na rohu vzkříšených ulic
Křičím na tebe
Podívej se na mě!
Ale odcházíš druhým
Východem do ticha

Máš svoje nálady
A já svoje rány
Dívám se na tebe
Když se rozední a sluneční
Dotyky ti běhají po tváři
Ničemu nerozumím
Ale vznáším se
Vznáším se na obloze
S tebou
Pojď připravila jsem ti
Tucet dotyků
A koupila několik
Polibků na splátky
Jsem na mizině
Vezmi mě do ciziny
Nevnímáš…

Nerozumím tvým odstínům
Bledě modré v tvých
Očích a tam na rohu

Prodávají zmoklé tulipány.


Figurky

5. listopadu 2013 v 18:09 | Elandorn |  Umělecké články
Kdo jsi?
A kde jsi?
Kdo jsi byl?
Já už tě neznám. Nikdy jsem tě nepotkala. Nevím, kdo jsi. Kdo jsem byla já?
Chytám se stébel. Snažím se neztratit, sama se svém vlastním bludišti. Ale pozdě. Stalo se. Já už nevím, kdo bylo mé minulé já. A nové ne a ne se narodit. Je to těžké, dusit se, když jste se ještě nenarodili…
Kdo jsi?
A kde jsi?
Ztratila si se mi po cestě. Odešla jsi. A myslela, že všechno bude dobré. Žiju bez tebe. Nekompletní. Musím se naučit znovu chodit. Znovu a znovu.
Zmizely mi. Moje figurky od dřevěných šachů. Byly krásně malované a vřelé. Byly to jen figurky. Neměla bych tak viset na materiálních věcech…

Vše je jiné. Řvu. Ale němě. Abych nerušila ostatní.



Továrna na mraky

3. listopadu 2013 v 23:26 | Elandorn |  POEZIE
Stoupáme do oblaků páry a
skutků
Nemá cenu přemýšlet nad
ničím
Jsme cizí poslové nečitelných
zpráv
V továrně na mraky přebíráme
Křehkost a ticho a neskutečno
Věčnost nám stéká po řasách

Mluvíme do ticha
A nikdo nás neposlouchá
Ale nemá cenu přemýšlet
Nad ničím
Stoupáme do oblaků páry
mizících
Vyžilých skutků a ztracených
krás
Jsme cizí poslové nečitelných zpráv