Leden 2014

Jeden kluk

29. ledna 2014 v 10:41 | Elandorn |  POEZIE
Telefonní seznamy
trhá na kousky a pak si je
strká do kapes
Jediná možná komunikace
bez interakce
Běžte do háje
se svými technologiemi

Nosí kabát a šálu
Je zima, tak kouří
Dívá se, jak poletuje sníh
A racci seděj na Vltavě
Není náročnej
Jen chce být jedinečnej
Tak to bývá
u kluků jako je on

Usmívá se potměšile
snad jako by něco věděl
Něco z tvojí duše
a extraktu z tvého pohledu
Ale ví houby
Ale kdo ví
Třeba si to jen namlouvám
a neberu vážně
tu jeho opojnou záhadnost

Holky jdou do kolen
Stačí, když jen promluví
Kromě mě teda
protože já moc dobře vidím
jak je zmuchlanej a poničenej
Klepou se mu ruce
a je mnohem víc poetickej
než chce přiznat
To se nenosí

Tak to bývá
u kluků jako je on
Ta křehkost
Ti racci, kabát, cigaretov kouř
Ranní káva a štiplavej pohled
se choulí mezi těmi seznamy
Jo, je víc potickej
než chce přiznat

Než chtěj všichni vidět


Mlha

18. ledna 2014 v 23:46 | Elandorn |  POEZIE
Srdce stékaj po okapech
Dělá to nepatrnej nevkusnej rámus
Parkety vržou
Jak chodíš na verandě
Sem a tam, sem a tam
Jsi hloupá a naivní
Já vím, vím
Že se už dáno neschovám
A že už dávno nejsem děcko
Ale pořád jsem fracek
Ale svět je tak osamělej
Když prší a mrzne
Melancholický mládí
A urousaný nebe
Se ztrácí mezi dvěma
Vrstvama mlhy na obzoru
Otevřeme okna
A všechno nám nateče
do obýváků

Dávno už nekouříš
Kdeže
Blázne
Tak si nabereš tu mlhu do kapes
Jsi pošetilej, když myslíš,
že ti to všechno vynahradí
Máš pak rty celý napuštěný
Chladem a hořkostí
A já jsem naivní

Ale je to poetický
Dívat se na to jak
Od ní voníš
A máš dlaně

celý ušpiněný.


Z jiných měst

9. ledna 2014 v 19:18 | Elandorn |  POEZIE
Deziluze bolí mezi prsty
Extrakt z kopretiny
A trocha vůně svobody
Vdechnout a držet
Zmrazené louky
A smutný smutek
Zaseknutý mezi okny
Je to těžké
Když mají vaše vlasy
Horečku
Ze tmy a lásky
A neví, kam se vrtnout
Budoucnost je iluze
Ty vole
Neptej se

Deziluze bolí mezi prsty
Rači si ji vůbec nepouštět
K duši
Kouše na hrudi a hluché dámy
Které nejlíp ví
jak se má žít, slečno
Netuší
Jak krásně sladce mezi rty
Chutná ticho a spokojenost
Z neprosněných nocí
A procházek, slov, nádechů, polibků
A tichých dotyků
Které se spolu s ozvěnou
Odrážejí a kolébají
Nahoře na stropě
Schovaní za stínítkem lampy
Tiše se líbají
Šmejdi

Ten kdo neodešel
Nepochopí
Jaké to je někde
nebýt
a sledovat velké bílé labutě
na březích
cizích měst
za permanentního svitu cizích nocí
a cizích slov

a nakonec mesiáši se tiše plíží
po opuštěných nábřežích
prožívají derniéry
nepoznání a nepochopení
chudáci naivní
dnes na ně není nikdo zvědavej

výrostky nepraktický