Skořápka lidství

10. června 2014 v 20:45 | Elandorn |  Úvahy
Přijde mi, že život nedává smysl. Nic nemá smysl. Když odhodím svoji křehkou poničenou popraskanou skořápku lidství, svůj pohled predátora a podívám se na vše jen skrz filtr oblohy, tak nic nedává smysl. Svět nemá řád, to my ho tam vkládáme. Pokud se máme zbavit všech našich iluzí, abychom viděli čistě, tak všichni umřeme. Jako vytrhávat některé své svaly s tím, že jen překážejí, jako ztrácet váhu, aby nás netížila, nedívat se protože to bolí. Nic tím nezměníme. Svět existuje nezávazně na mně. Bohužel. Když zavřu oči, pořád plyne. Nehýbeme světem, svět hýbe námi. Až ztratím své iluze, nikdy nesnesu se na něj dívat. Co bych tím získala? Neviděla bych svět bez příkras, viděla bych jen svět bez sebe, bez mého vloženého porozumění. Ničemu bych nerozuměla. Bohužel. Stalo se. Odtrhla jsem se od sebe a ztratila možnost chápat. Svět nedává smysl. Jen my ho hledáme. Konstrukt lidství sobecky hledí na skutečnost. Nikdy se neřídila jeho pravidly. Jsme jako malé děti, které všechno kolem považují za součást sebe. Nikdy jsme nevyrostli. Když jsem získali schopnost ptát se, získali jsem i cestu k hlubší bolesti. Kant má své předzkušenostní formy. Co když je ztratíme po cestě?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama