Tiché a divoké

11. srpna 2014 v 15:24 | Elandor |  POEZIE


nechte mě se schovat
jsem jen unavená
svět se rozsypává na pár odlesků
jemně řezají do očí
vypálí sítnici
a pak bude jen černobílo
.
sice ještě nesněží
ale listy zamrzají
nechtě mě ještě
jednou dospět, pořád mi to nestačilo
mlékem se nedokojíš
(i když to zkouším)
a pořád se ti budou klepat ruce
protože máš strach
.
za okny se tiše rozlévá mlha
možná jsme jen všichni zlenivělý psanci
na okenním parapetu roste bonsai
nikdo ji nestřihá
nad druhým lístkem copak já
bych se dokázala o něco takového starat?
.
stačí jen sledovat
jak všichni okolo
rostou a padají
ne, vlastně to není směšné
možná jen trochu
.
snažím se nemyslet
že si mě tu nechal
a hraješ si s anděly
trochu mě pálí oči
a všechno je zalité zelenou barvou
proč nenechat všechno, jak je?
tiché a divoké
nebylo by to lepší?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama