Knoflíkové války

30. ledna 2015 v 12:18 | Elandor |  POEZIE
A všichni míříme
do továren
na lidský štěstí,
na vyhaslý počitky,
na zabedněný obzory
a hluchá rána
.
A z tvých řas
odkapává uhelný prach
moje město
se koupe v mlze
A ty tu nejsi.
.
A když Tě potkám
vše je jiné…
Život, zdá se, získá cenu
ale nikam nevede
.
A chtěla bych Ti toho
tolik říct
ale nejde to vyslovit
snad předat…
pod kůží rozdrolené
.
Třeba to, jak se všichni pachtíme
a celý život bojujeme
v knoflíkových válkách
Vlastně jsme nikdy
nevyrostli.
.
A to, jak jsem prázdná.
.
A to nevyřčené ticho
vězí někde mezi Námi
Když budu opatrně našlapovat
odnesu si tvůj pohled ve vlasech
Chtěla bych ho vdechnout
Život je zaprášenej
jak pořád dokola děláme stále
to samý
Ráno se probouzíme a postupně
zaplňujeme
pobledlé ulice
a stále dokola
narážíme hlavou do zdí
a do světel pouličních lamp
Nikdy nám to nedojde
.
Ty nejsi tady…
Já nejsem tam.
.
A NEJSEM ani tady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama