Vrcholy měst

14. ledna 2015 v 11:35 | Elandorn |  POEZIE
Život, zdá se, mě zpomaluje
lepí se mi na paty
potápí mě pod oceán
hledá příčiny
a pak se mi vysmívá,
když běží pět stop přede mnou
.
Všichni jsme unavení
co na tom
Obzory ve městech
nejsou vidět
tak kudy mám chodit
do práce?
.
Schody se naklání a padají
a vedou už jen vzhůru dolů
A ležet v písku u břehu
už taky není ono
protože na vás všichni civějí
.
Ale co na tom sejde
vysvlečte se!
Stejně vám zbudou
všechny vaše přetvářky
a pod nimi rány
to je dostatek vrstev
pro nedostatek faux pas…
.
A ráno zase budeme
dláždit ulice každodennosti
a zírat na oblohu
Kdybyste opustili svět
nezměníte nic než
rezignaci
.
Postavili jsme města
ale neumíme v nich žít
nějak nás přerostly...



  1. Edvard Munch
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 17. ledna 2015 v 12:30 | Reagovat

Moc krásné, má to něco do sebe, je to vypovídají o životě v džungli měst...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama