Kočovníci

16. ledna 2016 v 12:58 | Elandorn |  POEZIE
Krvavý západ slunce se stále posouvá dál za kopce.
Plujeme vzduchem jako saze vysokých komínů,
nikdy nenajdeme cestu zpět domů,
jak bysme mohli…
A tak jsme se stali kočovníky!
Pendlující do úmoru tam a zpět
za "někam" a za "nikam".
Zanikám
v přívalu světel světlometů.

A z vysílačů a výškových věží uděláme rozlhedny,
ať víme, kudy kam.
Oblaka na obzoru se tyčí jako Alpy
a Alpy někde z hloubky se vždycky tváří jako mraky,
Ty jsi jako Alpy.

Taková ta óda na kýč,
na klece, které s sebou stále
taháme,
aby k nám nikdo PROBOHA NELEZ!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama